1 Vybrané konflikty a krize po druhé světové válce 1) Korejská válka (1950 - 1953) Korea do roku 1950: 1895 - po prohrané čínsko - japonské válce Čína uznala nezávislost Koreje. 1910 - Japonsko anektovalo Koreu (již od roku 1905, po vyhrané rusko-japonské válce, byl v Koreji zřízen japonský protektorát).
Úvod do kapitoly Evropa po druhé světové válce. V průběhu pouhých několika let se ve většině států střední a východní Evropy, které od nacismu osvobodila sovětská Rudá armáda, vytvořily takzvané lidově-demokratické režimy, kde měly velké slovo místní komunistické strany. Tomuto bloku
Ve studiích pokračoval v St. Cloud a na universitě v Rennes. V letech 1937-1940 redigoval časopis Maß und Wert. Za války byl internován ve Francii, odkud se mu po její porážce podařilo odletět do USA, kde působil od roku 1942 jako profesor historie. Po válce působil jako profesor v Německu a později žil ve Švýcarsku.
Jak první světová válka změnila hranice? Cvičení pracuje s dvojicí politických map Evropy zachycujících situaci v letech 1914 a 1924. Žáci obě mapy srovnávají, označují nově vzniklé státy a popisují změny, které lze z map vyčíst. Cvičení lze spojit s výkladem důsledků první světové války a vzniku ČSR.
Počasí -9°. Za největší střet v dějinách 2. světové války na našem území je považována Ostravská operace, která probíhala v dubnu 1945. Jednalo se o akci spojených jednotek Rudé a Československé armády s cílem osvobodit Ostravu obsazenou Němci. Za celou dobu jejího trvání se jí zúčastnilo asi 400 000 mužů.
Evropská integrace je „proces vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy“. [1] Toto politické, zákonodárné i ekonomické sbližování začalo brzy po druhé světové válce a znamená, že jednotlivé členské státy přenášejí některé své kompetence na společné instituce. Hlavními institucemi tohoto procesu
EVROPA PO DRUHÉ SVTOVÉ VÁLCE jaro roku 1945. Coudenhove-Kalergi správně ve 20. letech předpověděl, že důsledky druhé světové války daleko překonají hrůzy první světové války a druhá světová válka nebude vedena za účelem vítězství, nýbrž za účelem vyhlazení celých národů.
Po 2. světové válce se ukázalo, že elektrizace a motorizace tratí ČSD neproběhne tak rychle a hladce, jak se původně předpokládalo. Po válce však dráhy trápil nedostatek lokomotiv, proto vsadily na další investice do parních lokomotiv. Nejrozšířenějším typem poválečných parních lokomotiv byla tato lokomotiva řady 556.0
Boje první světové války probíhaly v Evropě i mimo ni na vícero frontách. Jako rozhodující bojiště se ukázala západní fronta, kde se na belgickém a francouzském území střetla německá armáda s Francouzi a Angličany od roku 1917 podporovanými také Američany.
Tk2l.
mapa evropy po 1 světové válce
